V září 2018 jsme se vydali na gurmánskou dobrodružnou výpravu se členy Czech Business Clubu a jejich přáteli do Řecka prověřit schopnosti dvou prvotřídních kuchařů tvořit přímo na palubě katamaranů kulinářské speciality z místních surovin. A vlastně se taky zapojit do netradičního kurzu vaření.

Papírové předpoklady perfektního zážitku nemohly být lepší: dva luxusní katamarany slibovaly veškerý komfort kvalitního hotelu a dva zkušení kuchaři nezapomenutelné kulinářské hody v kouzelném prostředí Saronského zálivu.

Čím víc se blížil termín odjezdu, tím víc bylo jasné, že úplně pohodová plavba to nebude, protože koncem našeho pětidenního pobytu měla přímo místem plavby procházet středoevropská obdoba hurikánu, kterou pojmenovali Zorba… A jeden z požadavků dámské části posádky zněl: “klidná plavba bez vln”

Prvním katamaranem byl Lagoon 560, na kterém působí v rámci tříčlenné posádky Dimitris Dmitsas, šéfkuchař s Michelinskou minulostí a zkušenostmi z různých koutů světa, milovník jachtingu a znalec místních podmínek.

Druhým katamaranem byl Lagoon 52, který se stal dočasným působištěm Mirka Kaliny, kuchaře s Michelinskou zkušeností, porotce z pořadu MasterChef a šéfkuchaře špičkových pražských restaurací Kalina Anežka a Kalina Kampa.

 

Oba katamarany má ve správě společnost ALTUMARE na své základně v Olympic marině v Řecku.

Před cestou poslali účastníci kuchařům informace co mají rádi a jakou kuchyni chtějí ochutnat. Výsledek dopadl jednoznačně: vařit se bude z místních surovin a ochutnávat se budou zejména místní speciality z masa a zeleniny, ale nesmí chybět ani ryby a plody moře. Pít se k tomu budou místní vína. Navíc si fajnšmekři pro jistotu předem objednali i svoje oblíbená francouzská vína, která lokální dovozce dodal v den D až na palubu katamaranu.

 

A jak plavba probíhala?

Sobota

Cestou z letiště (cca půl hodiny) nás mikrobus zavezl do vinotéky poblíž Olympic mariny na bleskovou degustaci řeckých vín. Vybrali jsme si vína, každý podle svojí chuti, a ihned odvezli dostatečné zásoby na loď.

Po nalodění jsme vypluli do nedaleké zátoky pod chrámem Sounion  a už během půlhodinové plavby na mírný zadní vítr se kuchaři pustili do práce. Ze surovin, které Dimitris pro obě lodě nakoupil dopoledne na trhu, připravili oba šéfkuchaři delikátní večeři, do které jsme se v úžasném prostředí klidné zátoky s osvětleným chrámem Sounio okamžitě pustili:

Usměvavá hosteska Athina nosila na stůl:

• místní čerstvé langustini a jumbo krevety s těstovinami s vínovou a fenyklovou omáčkou
• čerstvé mušle saganaki koupené na trhu a grilované s tradiční rajčatovou omáčkou a feta sýrem
• roketový salát s marinovanými artičoky, manouri sýrem a hořčično-octovou omáčkou

Kromě vín jsme si vybírali nealko nápoje a piva ze “samoobslužné ledničky” v kokpitu, kterou Athina neustále doplňovala.

Nechybělo ani espresso a místní destiláty podávané k dezertům

Na klidné hladině se v bezvětří odrážel osvětlený chrám Sounio i hvězdná obloha a večerní plavání v teplém průzračném moři bylo moc příjemné. Ani se nám nechtělo věřit, že jsme teprve před polednem odlétali z Prahy…

 

Neděle

Probuzení do krásného dne s jasnou oblohou vyzývalo k ranní koupeli, a proč ne? Jsme přece na dovolené a je o nás postaráno! Hosteska Athina už uklidila po večerní párty loď a připravila stůl pro snídani:

• řeckou šunku a výběr místních kravských, ovčích i kozích sýrů
• skutečně plnotučný (10%) řecký jogurt zasypaný müsli a sušeným ovocem
• rozpečené pečivo a toasty s marmeládou, medem a ovocný salát ze sezónního ovoce
• místní vajíčka z volného chovu koupená na trhu připravoval Dimitris každému podle jeho přání

Kromě sklenky slušného místního sektu “CAIR” (vyrábí se na ostrově Rhodos a kvasí v lahvích) jsme mohli vybírat z čerstvého pomerančového juice z čerstvě utržených řeckých pomerančů, kávy, čaje a vody ochucené čerstvou mátou z lodní zahrádky.

Po snídani a ranním koupání nastal čas vyrazit na asi 20nm dlouhou plavbu na Poros. Zadoboční vítr byl tak slabý, že by se i s genakrem katamaran ploužil velmi pomalu. Shodli jsme se na rychlém přesunu (9kn) s použitím motorů, chceme tam být rychle a navíc trasa vede kolmo na rušnou oblast oddělené plavby na přiblížení k Pireu.

Hostesky během plavby uklidily kajuty, které tak znovu vypadaly jako bychom před pár minutami na katamaran teprve nastoupili.

Asi 5nm před ostrovem Poros přišlo příjemné překvapení v podobě Bonito tuňáčka chyceného na udici, kterou kapitán spíš z povinnosti vláčel za lodí. Byla totiž úplně rovná hladina a jasný den a to ryby většinou moc neberou…

Před obědem už jsme kotvili na dohled od Poros v pěkné zátoce s klášterem a luxusním rezortem vedle, kam se někteří plavci vydali na průzkum. Opalování, plavání a celková pohoda zavládla na palubě obou katamaranů, které jsme pro usnadnění společenského života přivázali na kotvě bokem k sobě.

Šéfkuchaři mezitím připravili další ze svých parádních tabulí, kdo z účastníků chtěl, mohl kdykoliv pomáhat. Na katamaránu Kalina se na funkci Mirkova souschefa (jeho pravé ruky) brzy vypracoval nadšený a zkušený milovník vaření Radovan. Práce v chlapáckém týmu jim šla jak po drátkách, zbytek posádky musel v průběhu kulinářského umění dbát o jejich pitný režim - najíst jsme se chtěli :) Dobrá péče se nám vyplatila, mistři servírovali

• čerstvě připravenou favu a saganaki sýr “melipasto” - exkluzívní řecký smažák
• vařenou čerstvou chobotnici z nedělního trhu v těstovinách `macaronaki`s rajčatovou omáčkou
• chobotnicový salát s bylinkami a octem
• nemohl chybět před necelou hodinou ulovený Bonito tuňák připravený na grilu s bylinkami
• a samozřejmě řecký salát, tentokrát jeho variace s kaparovými listy a horskými bylinkami a se sušeným chlebem

Jen co si nasycená posádka dostatečně užila plavání v moři a lenošení, se oba katamarany vydaly na plavbu úžinou v Poros, která je vždy velkým zážitkem. V centru města jsme přirazili bokem k molu, dokoupili suroviny a krásně v městečku zevlovali.

Následně jsme zvolili klidné kotvení na dohled hlavní promenády, kam nás kdykoli odvezl kapitán na komfortním člunu, který je součástí výbavy katamaranu.

Poros je opravdu velmi šarmantním místem, ale není prostě ideální pro klidné noční kotvení a výhoda rychlého člunu “s řidičem” je neocenitelná.

Než jsme se nadáli, byla připravena večeře:

• tzatziki
• salát z vařené červené řepy s natí
• brambory pečené s čerstvými bylinkami a česnekem
• vařená cuketa s mátou
• hovězí steak ala “Seftalia” (míchané mleté maso, jehněčí a vepřové s bylinkami, zabalené v jehněčí kůži), které jsme koupili u řezníka
• pečené houby by málokdo v Řecku v září očekával, ale nesmíme zapomenout na hornatá území, kterých má Řecko dost a kde se daří i houbám

Kotvení poblíž městečka Poros s rušným nočním životem si vyžádalo svou daň ve výsadku do baru, odkud jsme se vrátili nad ránem.

V pondělí dopoledne jsme se rozdělili na “nákupčí”, kteří vyrazili pro zeleninu, maso, ryby a další dobroty a zbytek světa, který pokračoval v lenošení na palubě a koupání.

Nákup s šéfkuchaři jsme si moc užili. Dimitris diskutoval s místními o původu masa a zjišťoval jaké speciality jsou zrovna dnes k mání. A prodejci mu ochotně odpovídali a bylo vidět, že svůj sortiment opravdu dobře znají. Rozruch na závěr nákupu, když už jsme všechny dobroty měli a odcházeli, způsobil rybář, který zrovna přinesl právě vytaženou síť z moře plnou čehosi. Ukázalo se, že jsou to čerstvé krevety a protože vypadaly skutečně skvěle, kuchaří se rozhodli koupit celý kontingent i se sítí, tedy asi 7kg.

Po návratu z nákupů jsme zjistili, že hosteska Athina je skrytý talent a v nepřítomnosti Dimitrise připravila skvělou snídani podobnou té nedělní, jen Dimitris po příchodu pro velký úspěch dodělal míchaná vajíčka a pro milovníky sladkých snídaní palačinky s ořechy.

Před obědem jsme se rozhodli přesunout na asi 12nm vzdálený ostrov Aegina, kde jsme plánovali zakotvit na koupání na ostrůvku Moni a pak se přesunout na večer do Perdiky a tam zajít na večeři. Panovalo bezvětří a obloha byla jasná a úplně bez mráčků, žádný náznak toho, že by už zítra ráno měl přijít silný vítr jako předzvěst “Zorby”.

Po zakotvení na malebném ostrůvku Moni jsme znovu svázali oba katamarany bokem k sobě, protože Dimitris se s Mirkem Kalinou během nakupování domluvili  na společném vaření. Z většiny účastníků se rázem stala nadšená skupinka kuchtíků - učňů, na lodi to vypadalo jak v mraveništi. Mirek Kalina se projevil jako velmi nadaný manažer na delegování úkolů.

Přidávání nápadů a vylepšování každého chodu nakonec způsobilo, že lodní párty začala až odpoledne. Stoly se prohýbaly pod

• loupanými krevetami  pečenými v troubě
• guacomole omáčkou
• řeckým salátem
• grilovanými sardinkami s bylinkovou krustou
• mušlemi vařenými v pikantní omáčce s bílým vínem a petrželkou

A v mezičase se podávaly různé předkrmy a dobroty jak například:

• hummus s pita chlebem, ovoce, zelenina
• olivy, okra, almira (keříkovitá rostlina rostoucí těsně u břehu moře), marinované rybičky, výběr řeckých sýrů s hrozny, sýrové pomazánky (tyrokafteri)

Nechyběly ani další dobroty a předkrmy, dezerty a lahodná vína. Za zvuku hudby příjemná zábava pokračovala až do pozdního odpoledne, kdy jsme zjistili, že vlastně nikdo nemá na další jídlo ani pomyšlení a na večeři nepůjdeme.

Po poradě kapitánů a zhodnocení stavu počasí padl návrh na další přesun blíž k marině, protože pokud zítra opravdu začne silně foukat severní vítr, nebude plavba proti větru moc příjemná. A protože se nikomu nechtělo spát, vyrazili jsme na večerních asi 23nm směrem do velké zátoky Palaia Fokaia, kam jsme dopluli těsně před půlnocí. Kapitáni se snažili najít optimální místo, kde budeme chráněni proti silnému větru. Chvíli to trvalo, protože kotva ne a ne dobře držet, přece jen se za tmy špatně odhaduje ideální místo k položení kotvy. Nakonec se podařilo a kapitání se rozhodli pro jistotu nocovat na palubě. Noc byla ale naprosto klidná a přesně podle předpovědi vítr začal zesilovat až kolem 9 hodiny ranní. Náš katamaran byl ale zakotven pod strmou skálou, která poskytovala větrný stín a tak jsme zesilující vítr pocítili spíš v podobě silného proudu při plavání kolem lodi.

Protože bylo zjevné, že předpověď počasí přesně vychází, dohodli jsme se hned po snídani vyrazit zpět do mariny s plánovanou zastávku podle podmínek opět pod chrámem Sounio. Jakmile jsme odpluli z kotviště a vítr se do nás naplno opřel, bylo cítit, že je opravdu silný a bohužel poryvový a místa, kde slabě foukalo se střídala s místy, kde v poryvech vítr dosahoval 50 uzlů a to měl během dne zesilovat.

Z kotvení pod Souniem nakonec nic nebylo, protože vítr už byl tak silný, že by ani kotvení nebylo komfortní a plavat by stejně nikdo nechtěl. Rozhodli jsme se tedy pokačovat do mariny. Na posledních pár mílích, kdy jsme museli plout úžinou mezi ostrovy přímo proti větru, jsme si opravdu užili. V zakrytém kokpitu se sedělo příjemně, ale nahoře na flybdridge nebylo snadné se bez opory udržet a některé vlny dosáhly až ke kormidelnímu stanovišti.

Během plavby jsme zaznamenali nejsilnější poryv větru 65,8kn a při přiblížení k molu foukalo přes 40 uzlů, ale na mole nás očekávali pracovníci mariny a přistání bylo hladké.

Ani během posledních mil plavby na velkých vlnách se nikomu neudělalo špatně a tak se všichni strávníci těšili na “poslední večeři”:

• vykostěné pečené jehněčí s těstovinovou rýží a uzeným sýrem “Metzovoni”
• dakos (sušený chlebaú s rajčaty a feta sýrem a oreganem
• zeleninu pečenou v troubě
• rajčatový salát s pesto omáčkou, pistáciemi a smetanovým sýrem
• těstoviny s mušlemi a krevetami ve vinné omáčce Bisque
• saganaki sýr
• kuskus s koriandrem, paprikou a cuketami

Lepší tečku za plavbou, jejímž cílem bylo užít si moře, ochutnat místní speciality a zavařit si s mistry, jsme snad nemohli udělat.

Na závěr zbývá dodat, že termín plavby na rok 2019 je už stanoven a zájemci už se hlásí.

Autoři: Romana Šedá, Tomáš Kapička